|
|
Historie kolem nás
Čejková, Lenka ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent)
Diplomová práce přibližuje žákům 5. ročníku historii místa, které je lokalizováno v okolí školy. Pomocí projektu, a tudíž vlastního bádání, žáci odkryjí dobu 19. století prostřednictvím života a díla Karla Jaromíra Erbena. Protože je škola lokalizována nedaleko Olšanských hřbitovů v Praze, východiskem i vyústěním projektu jsou tyto hřbitovy, kde je K. J. Erben pochován. Práce je situována do dvou částí. V teoretické části budou předloženy informace o situaci v 19. století. Jak se žilo Čechům a dalším národnostem před rokem 1848 a po něm. Práce se soustředí na významného vlastence Karla Jaromíra Erbena, který žil již ve zmíněné době a jeho dílo, které je stále známé široké veřejnosti. Zároveň se práce soustředí i na žáka a cíle, které vycházejí z RVP. Poznatky získané z teoretické části budou sloužit jako podklady pro praktickou část. V praktické části je práce zaměřena přímo na konkrétní projekt. Jeho plán, realizaci, hodnocení, reflexi a sebereflexi. KLÍČOVÁ SLOVA Karel Jaromír Erben, Olšanské hřbitovy, lidé a čas-RVP, projekt, Národní muzeum,
|
|
|
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
|
|
|
Provenienční a obsahový průzkum zámecké knihovny Chuchelná
Nebeská, Barbora ; Mašek, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je provenien ní a obsahový pr zkum zámecké knihovny Chuchelná. V prvních kapitolách jsou popsány d jiny rodu Lichnowských, historie obce Chuchelná a historie zámeckých objekt . V kapitole Provenien ní charakteristika fondu je provedena identifikace majitel knih z rodu Lichnowských a p i azení konkrétních svazk jejich majiteli. V kapitole Obsahová charakteristika fondu je rozpracován hlavní tematický okruh a to expresionismus, vá ící se k hlavní rozmno itelce knihovny, Mechtild Lichnowské. V kapitole jsou také rozpracovány dal í obsahové kategorie. [Autorský abstrakt]
|
|
| |
|
| |
|
|
Národní muzeum pohledem vybraných médií - možnosti a limity médií jako historického pramene
Hadaš, Jiří ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Jůn, Libor (oponent)
Existuje mnoho pramenů, ze kterých je možno čerpat historii Národního muzea. Rovněž je řada studií a monografií týkajících se historie Národního muzea, nicméně žádná z těchto prací nezkoumá média, zvuková či audiovizuální, jako samostatný historický pramen. Média jsou zvláštním pramenem, z něhož lze čerpat specifické a autentické informace o Národním muzeu. Filmové záznamy, stejně jako rozhlasové přinášejí řadu poznatků a doplňují historii Národního muzea. Tato studie zhodnocuje úlohy médií jako informačního zdroje o dějinách Národního muzea spolu s identifikací limitů této pramenné formy. Na základě historiografických postupů a dále metod známých z oblasti mediální vědy bylo prostřednictvím kvantitativní a kvalitativní analýzy umožněno provést výzkum jedinečných historických pramenů v podobě televizních a rozhlasových záznamů, které přináší poznatky týkající se Národního muzea. Ve vybraném období, kterým je v případě rozhlasových záznamů konec druhé světové války a v televizním vysílání rok 1953 a které je v obou případech vymezeno rokem 1993, je proveden rozbor těchto médií z hlediska jejich využití jako historických pramenů. Ve zkoumaném období byla zjištěna žánrová pestrost, která zejména v televizních pořadech nabídla zpravodajství a publicistiku, naučné, ale i zábavní pořady. Tyto pořady...
|
|
|
Knihovny knížat Lichnovských
Nebeská, Barbora ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Mašek, Petr (oponent)
Knihovny knížat Lichnovských se v současné době skládají ze dvou celků. Jde o hlavní rodovou majorátní knihovnu uloženou na zámku v Hradci nad Moravicí a o menší knihovní celek pocházející původně ze zámku v Chuchelné. Tato diplomová práce se zaměřuje na tisky 16.-18. století a jejím cílem je obsahová a provenienční analýza knihovního fondu Lichnovských ve vymezeném období. V úvodu je věnována pozornost například problematice signaturních řad či otázce, zda se chuchelenský fond skládá z knih, které náležely do osobního vlastnictví Lichnovských. V navazujících částech je vysvětleno omezení práce na vybraná století, s čímž souvisí otázka obecné problematiky zpracování zámeckých knihoven. Pozornost je též věnována historii rodu Lichnovských. V krátkosti je popsána lokace knihovny v zámeckém objektu a poté již následují stěžejní části práce a to kapitoly Obsahová analýza fondu zámecké knihovny v Hradci nad Moravicí a Provenienční analýza fondu zámecké knihovny v Hradci nad Moravicí. Kapitola věnovaná provenienci je složena ze dvou částí. V té první jsou identifikováni původci provenienčních stop z rodu Lichnovských. Hlavní pozornost je věnována Robertu Lichnovskému, jenž se nejvíce zasloužil o chod rodové majorátní knihovny. Druhá část se zaměřuje na provenienční stopy spřízněných rodů a též na...
|
|
|
Časopis Národního muzea, kulturně-historické periodikum a jeho přínos
Šímová, Alice ; Woitschová, Klára (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent)
Předmětem práce je Časopis Národního muzea ve svých počátcích do 60. let 19. století. Na základě práce s historickýmí prameny je zmapován jeho přínos pro české literární a vědecké snahy té doby. Časopis Národního muzea byl po dlouhá desetiletí jediným takovým periodikem v českých zemích. Na jeho stránkách se tak dá sledovat ustálení českého jazyka a rozvoj jeho odborné terminologie. Dále jsou v bakalářské práci představeny instituce, které jsou s Časopisem spojeny, a to Národní muzeum a jeho pokladnice, Matice česká. Jednalo se o význané spojení, které utvářelo českou vědeckou a literární scénu od počátku 30. let 19. století. Národní muzeum vlastnilo ve svých sbírkách spoustu literárních památek, v Matici a v Časopisu tak začaly vycházet edice pramenů důležitých pro historické poznání. Prostor je věnován i redaktorům, kteří se podíleli na jeho vzniku a kteří významně ovlivnili jeho výslednou podobu. Podrobněji se zabývám jeho zakladatelem a prvním redaktorem.
|
|
|
Zámecká knihovna Mladá Vožice
Bendová, Lenka ; Voit, Petr (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
(česky) Předmětem diplomové práce je zpracování knižního fondu zámecké knihovny Mladá Vožice. Cílem je tento fond charakterizovat z hlediska provenience a obsahu. V úvodu je nastíněn současný stav knihovny. Následující kapitoly pojednávají o historii zámeckého objektu a historii rodů, které se na vzniku sbírky podílely. Důraz je přitom kladen za rod zakladatelů sbírky - Küenburg. Čtvrtá kapitola popisuje vývoj knihovny na základě provenienčního průzkumu. S tím souvisí identifikace majitelů knih z rodů Küenburg, Spiegefeld, Schönfeldt. Stejně tak jsou charakterizovány cizí rody a osoby, které nebyly s Küenburgy rodově spřízněny. Zároveň tato část práce pojímá charakteristiku fondu z hlediska jednotlivých příslušníků a částečně zahrnuje i charakteristiku obsahovou, která je pak samostatně rozvedena prostřednictvím tematických skupin v následující kapitole. Na základě archivních pramenů jsou zmíněny informace o organizaci fondu. Závěr tvoří celkové shrnutí práce, dosažených výsledků a cílů.
|
|
|
Marketingová komunikace Národního muzea v Praze v roce 2010
Červínová, Adéla ; Dolanský, Pavel (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Diplomová práce "Marketingová komunikace Národního muzea v Praze v roce 2010" pojednává o komunikačních aktivitách Národního muzea v Praze v průběhu celého roku 2010. Zaměřuje se na široké spektrum komunikačních kanálů a prostředků typických pro marketingovou komunikaci, jimiž Muzeum hovoří ke svému publiku z řad široké veřejnosti. Práce vychází z předpokladu, že tato kulturní instituce mezinárodního významu cíleně aplikuje metody art marketingu, aby nejen zvyšovala povědomí o své existenci, nýbrž též budovala dobré jméno, získávala nové zákazníky a popularizovala sféru kulturního dědictví v České republice. Pozornost je věnována dopadu komunikace na image Muzea v médiích, stávajícímu positioningu a jeho vlivu na komunikační strategii. Deskripce komunikační strategie vyplývá z aktuálního komunikačního mixu, sestávajícího z reklamních, direkt marketingových, promotion a public relations aktivit. Jedné z hlavních činností muzea, a to činnosti výstavní, zůstal ponechán významný prostor. Na příkladu úspěšné výstavy Příběh planety Země se zkoumá komunikace kolem výstavy v celé šíři jejích doprovodných programů a materiálů. V souvislosti s tvorbou přidané hodnoty není v textu opomenuta ani přednášková, studijní a koncertní funkce instituce. Vybrané kapitoly v práci lze označit za hodnotící, neboť...
|
host ::
RSS.